Dobrovolný hasič...

http://www.youtube.com/watch?v=FHziVNRjP40&feature=player_embedded#!

Moudra  zkušených strojníků

Jakmile jste si při nějaké práci jisti,že už určitý nástroj nebudete potřebovat,a uložíte ho,v tu ránu ho budete potřebovat.

Shodíte-li si nějaké nářadí z ponku,zakutálí se vždy do toho nejhůře přístupného rohu. A ještě vám předtím spadne na nohu.

Z podlahy nic nespadne.

Když to zapojíte do zásuvky,běží to ještě lépe.

Nenamáhejte se – pořiďte si větší kladivo.

Když vše ostatní selže,přečtěte si návod.

Není nic jednoduššího,než věci komplikovat,ale není nic komplikovanějšího,než je zjednodušit.

Uřízněte to větší a pak to tam namlaťte.

Pokud tomu někdo rozumí,je to už zastaralé.

Rozeberete-li a opět sestavíte nějaký přístroj několikrát za sebou,nakonec z toho smontujete přístroje dva.

Jednoduchá práce se vždycky odloží, na tu je přece později vždy času dost.

Ten,kdo odvádí nejméně práce sklízí největší uznání.

Může-li se něco pokazit,pokazí se to

Z devadesáti procent je všechno aušus.

Každý drát ustřižený na potřebnou délku je příliš krátký.

Nejdražší součástka je vždy poruchová.

Když nalezneme jednu věc ztratí se nám jiná.

Když jde do tuhého,každý se vypaří.

Vše funguje jen proto,aby se to mohlo pokazit.

Když nechybí vůle,zmaří všechno vůl.

Co se nehledá,to se vždycky najde.

Člověk s nejmenší kvalifikací do všeho mluví nejvíc.

Čím větší zvíře,tím více trká.

Nikdy nečiňte rozhodnutí,může-li je učinit někdo za vás.

„Obětavost je představa, kterou samovolně přivádí na mysl význam slova hasič. Přešly dlouhé roky od těch, kdy člověk poprvé ve svém věku pocítil povinnost ke svému bližnímu, kdy poprvé promluvilo srdce v tom smyslu, že člověk není živ jen sám pro sebe, ale že jako součást lidské společnosti má také závazky ke svým bližním.
Přicházejí okamžiky, kdy klesá pěst namířená proti tváři druhého a svědomí volá, že ne ničit, ale poskytovat pomoc druhému je povinností člověka k člověku.“
(z Pamětního listu účastníka LŠ v Jánských Koupelích)